Příspěvky

O svobodě a našich „hodnotách“

Obrázek
Naše republika slaví 100 let od svého vzniku – 100 let úspěchů i katastrof na cestě ke svobodě. Může se zdát, že tímto výročím onen proces skončil či že se cesta naší společnosti završila někdy v roce 1989 a od té doby již jen každoročně slavíme … což by mohl být fatální omyl: Když svoboda neroste, tak upadá! V ekonomice platí „Když ekonomika neroste, tak upadá!“ a totéž lze parafrázovat do tvrzení „ Když svoboda neroste, tak upadá! “. Svobodě se nebude nikdy dařit bez lidské snahy – svoboda totiž není cílem, ale cestou – žádá si aktivitu a přičinění. Bez svobody by se žilo těžce (část čtenářů si dozajista ještě pamatuje) - všichni by pouze mlčky plnili příkazy nadřízených a stranických tajemníků – nemohli by rozvíjet svůj talent, svou profesi, svou osobnost. Taková doba se nikdy nesmí vrátit a měli bychom umět pro to čas od času něco udělat. Neb o svobodu

Filosofie vědy - stručně a názorně

Obrázek
„Nikdy neznáme definitivně pravdu. Můžeme si být jisti jedině tím, že se mýlíme.“ JAKOV BORISOVIČ ZELDOVIČ (sovětský jaderný fyzik) Co svět světem stojí – přou se filosofové (a s nimi vědci) o podstatu světa. V mírné nadsázce lze parafrázovat známé rčení o právnících: „Sejdou se dva filosofové a zastávají tři filosofické názory.“ Přestože při povrchním zkoumání se může jevit pojem filosofie vědy jako poněkud nesourodý (věda se zdá být strohá, exaktní a konkrétní – filosofie bývá vnímána spíše jako „všeobjímající“, subjektivní a abstraktní), reálně jde o siamská dvojčata, jejichž samostatná existence je nemyslitelná a teprve synergickým spojením filosofie a vědy lze naše poznání obohatit o něco smysluplného! Historicky byla vždy právě filosofie „matkou“ veškerého poznání a vědění; přičemž „vědu“ (v moderním slova smyslu) filosofie porodila teprve před několika staletími (cca 17 století). A jak to tak bývá – i v případě této „rodiny“ se nově narozený potomek snaží vehementně doka