O svobodě a našich „hodnotách“
Naše republika slaví
100 let od svého vzniku – 100 let úspěchů i katastrof na cestě ke svobodě.
Může se zdát, že tímto výročím onen proces skončil či že se cesta naší společnosti završila někdy v roce 1989 a od té doby již jen každoročně slavíme … což by mohl být fatální omyl:
Když svoboda neroste, tak upadá!
V ekonomice platí „Když ekonomika neroste, tak upadá!“ a totéž lze parafrázovat do tvrzení „Když svoboda neroste, tak upadá!“. Svobodě se nebude nikdy dařit bez lidské snahy – svoboda totiž není cílem, ale cestou – žádá si aktivitu a přičinění.
Bez svobody by se žilo těžce (část čtenářů si dozajista ještě pamatuje) - všichni by pouze mlčky plnili příkazy nadřízených a stranických tajemníků – nemohli by rozvíjet svůj talent, svou profesi, svou osobnost.
Taková doba se nikdy nesmí vrátit a měli bychom umět pro to čas od času něco udělat. Neb o svobodu přijdeme v okamžiku, kdy politiku (věci veřejné) svěříme toliko politikům – v bláhovém přesvědčení, že oni jsou profesionálové …
Může se zdát, že tímto výročím onen proces skončil či že se cesta naší společnosti završila někdy v roce 1989 a od té doby již jen každoročně slavíme … což by mohl být fatální omyl:
Když svoboda neroste, tak upadá!
V ekonomice platí „Když ekonomika neroste, tak upadá!“ a totéž lze parafrázovat do tvrzení „Když svoboda neroste, tak upadá!“. Svobodě se nebude nikdy dařit bez lidské snahy – svoboda totiž není cílem, ale cestou – žádá si aktivitu a přičinění.
Bez svobody by se žilo těžce (část čtenářů si dozajista ještě pamatuje) - všichni by pouze mlčky plnili příkazy nadřízených a stranických tajemníků – nemohli by rozvíjet svůj talent, svou profesi, svou osobnost.
Taková doba se nikdy nesmí vrátit a měli bychom umět pro to čas od času něco udělat. Neb o svobodu přijdeme v okamžiku, kdy politiku (věci veřejné) svěříme toliko politikům – v bláhovém přesvědčení, že oni jsou profesionálové …
