LESS WRONG

„Nikdy neznáme definitivně pravdu. Můžeme si být jisti jedině tím, že se mýlíme.“ JAKOV BORISOVIČ ZELDOVIČ (sovětský jaderný fyzik) Co svět světem stojí – přou se filosofové (a s nimi vědci) o podstatu světa. V mírné nadsázce lze parafrázovat známé rčení o právnících: „Sejdou se dva filosofové a zastávají tři filosofické názory.“ Přestože při povrchním zkoumání se může jevit pojem filosofie vědy jako poněkud nesourodý (věda se zdá být strohá, exaktní a konkrétní – filosofie bývá vnímána spíše jako „všeobjímající“, subjektivní a abstraktní), reálně jde o siamská dvojčata, jejichž samostatná existence je nemyslitelná a teprve synergickým spojením filosofie a vědy lze naše poznání obohatit o něco smysluplného! Historicky byla vždy právě filosofie „matkou“ veškerého poznání a vědění; přičemž „vědu“ (v moderním slova smyslu) filosofie porodila teprve před několika staletími (cca 17 století). A jak to tak bývá – i v případě této „rodiny“ se nově narozený potomek snaží vehementně doka

Tato kritika pojednává o tom, že člověk není „ovce“, že „pastýř“ zpravidla nekáže „pravdu“ a že pojem „kritické myšlení“ si nutně žádá naše kritické pochyby. … a také trochu o tom, že ze „sisyfovské práce“ nikdy nemůže být užitek! „Skutečně osvícený myslitel, skutečný racionalista, nikdy nechce nikomu mluvit do čehokoli. Ne, ani nechce přesvědčovat. Stále si je vědom, že se může mýlit.“ KARL POPPER (1902-1994)  Vím, že nic nevím Člověk je tvor omylný - mýlit se je lidské!  Čtenář nemusí být zrovna profesorem filosofie – stačí zalovit mezi lidovými pořekadly, poučit se z historie anebo sám sobě sáhnout do svědomí. Jsme-li kromě intelektu vybaveni i bazálním stupněm filosofického nadhledu – snadno pochopíme, že „neomylnost“ a „100% pravda“ jsou pouhou chimérou. Nikdo tudíž nemá patent na rozum! A přesto! Přesto se v průběhu historie lidského pokolení vždy znovu a znovu vynořují jednotlivci či „instituce“, ježto si bez skrupulí (a bez soudnosti) onen „patent na rozum“